Náš pravidelný článek k tradicím jsme se tentokrát rozhodli rozdělit na dvě části - na část adventu a na samotné vánoční svátky.

Letos připadá první adventní neděle na 29.11. Je tedy čas připravit adventní věnec a zapálit první svíčku. Noci už jsou dlouhé a rok se pomalu blíží k slunovratu - nejkratšímu dnu v roce.

Abyste předešli předvánočnímu stresu a shonu doporučujeme si vše dobře naplánovat: vánoční úklid, pečení cukroví, nakupování dárků a vánoční výzdobu. Zapojte celou rodinu a užijte si společně strávené chvíle spojené s adventní atmosférou. 

Přicházející zimě musíte přizpůsobit i stravu. Není nutné jíst saláty, okurky a jinou letní zeleninu. Vnitřně vás ochlazuje a to opravdu není žádoucí. Nejlepší volbou jsou tepelně upravená jídla a to na snídani, oběd i večeři.

Ze zeleniny využijte ideálně kořenovou zeleninu, kapustu, zelí, cibuloviny a česnek. Samozřejmě brambory, které můžete připravit na stovku tradičních způsobů. Třeba takové klasické smažené bramboráky s kvašenou Zeleninádou 

nebo brambory na loupačku.  Každý den uvaříme plný hrnec husté polévky, kterou si můžete dát na snídani, oběd i večeři. My máme rádi polévky luštěninové krémové z kořenové zeleniny nebo ty z kysaného zelí. 

Do pokrmů používáme zahřívací bylinky - majoránku, kmín, papriku, saturejku, rozmarýn, hřebíček, skořici a další.

Vitamíny doplňujeme kromě kvašené zeleniny také klíčením různých semínek a luštěnin. Klíčky potom přidáváme v malém množství k tepelně upraveným jídlům. V zimě je také vhodné jíst více kvalitního masa a rybích delikates.

V zimě je také čas bylinkových čajů. Ty rádi sladíme medem nebo bylinkovými sirupy, které ještě zvýší jejich léčivý účinek.  Dospělí se po zimní procházce mohou zahřát sklenkou svařáku nebo punče s našim tekutým kořením.

Začátek prosince je ve znamení svaté Barbory. Dříve bylo zvykem, aby mladé (svobodné i vdané) ženy chodívaly v předvečer svátku (4.12.) po vesnicích oblečené v bílých šatech, s věnečky a závoji jako svatá Barbora. Hodným dětem darovaly drobnou sladkost nebo ovoce, zlobivé vyplatily metličkou. Nejznámější tradicí, která zůstala zachována dodnes, je trhání barborek do váz.

Původně sloužily k předpovědi vdavekchtivým dívkám. Pokud větvičky do Vánoc rozkvetly, do roka se dívky vdaly. Dnes slouží především jako krásná živá vánoční dekorace. 

Zvykem, který v našich zemích zůstal zachován, jsou pochůzky svatého Mikuláše a jeho družiny (tradičně se jednalo o anděla, čerty a další masky). Tato tradice se dodnes uchovala na jižním Valašsku, kde má každá vesnice či městečko jinak oblečené a originálně nazdobené čerty a další masky.

Dětem mikulášská skupina za modlitbu či písničku daruje ovoce a drobné sladkosti, těm zlobivým uhlí a brambory. Pečou se perníčky, které jsou součástí mikulášské nadílky, a dříve se vyráběly ozdobné “vrkoče”. Věnce z kynutého těsta, do kterého byly napíchané špejle se sušeným ovocem a nahoře spojené jablkem. Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. 13.prosince už opravdu slunovrat tluče na dveře a proto bylo nutné přinést do temných dnů trochu světla.

Po vesnicích chodívaly “Lucky”, bíle oděné ženy s maskou na tváři a svíčkou, které peříčkem nebo březovou metličkou kontrolovaly, zda mají hospodyňky doma naklizeno. Z rohů také vymetaly prach, ale také vše špatné a zlé. Tento zvyk je dodnes hojně praktikován v severských zemích, hlavně ve Švédsku.

Domácnosti hojně zdobila vánoční výzdoba, především z přírodních materiálů a jedlých i nejedlých dobrot upečených z těsta. V kombinaci se sušeným ovocem, ořechy, jmelím, chvojkami a stuhami z nich hospodyňky dokázaly vykouzlit nádherné dekorace. Každá měla i své speciální jméno, často se region od regionu lišily.

Věděli byste dnes, co si představit pod pojmem polaz, pajak nebo vánoční  zahrádka? Byly většinou zavěšeny nad stolem, kde se scházela celá rodina a měly přinášet štěstí, zdraví, bohatou úrodu a zdar.

V příštím článku se už podíváme na samotné vánoční svátky a období přelomu roku. Jaké tradice je doprovázely? Které dodnes praktikujeme?