Prázdniny se pomalu přehouply do své druhé poloviny, vrcholí sklizeň na polích a rána už nejsou tak teplá jako v červenci. Zralá je nejenom úroda, ale také léto, které zrovna kulminuje. Srpen je pro nás spojen s končícími prázdninami a přípravami na školní rok. Podívejme se ale, jak ho prožívali naši předci.
.jpg)
Hlavní události srpna bývali a často ještě na venkově jsou dožínky. Pro naše předky, kteří byli životně závislí na množství úrody, to byla nejslavnostnější část roku. Byli vděční za to, že je úroda již pod střechou a oni tak mají zajištěny hlavní zásoby na zimu. Oslavovala se také obrovská dřina, která byla se sklizní spjatá.
Slavnostně se sklidila poslední část nedožatého pole. Poslední obilí se svázalo spolu s lučními květinami do věnce, který se předal hospodáři. Tím se zahájili dožínková oslava plná sezónních pokrmů, kde nesměla chybět hudba, tanec a všeobecné veselí. Věnec se uchovával v hlavní místnosti statku až do Vánoc, kdy býval součástí vánoční výzdoby. Často se pak také semínka z tohoto věnce používali při první jarní setbě na znamení koloběhu přírody a požehnání celé další úrody.
Kromě dožínek je srpen spojen i se svátky několika svatých:
10. srpna se slaví svatý Vavřinec, světec známí jako ochránce před ohněm. V tento den lidé jako ochranu před požárem zavěšovali na svá obydlí jeřabinové věnečky, které jsou se objevují v pověsti o jeho svatořečení. Zároveň i svou barvou připomínají tento nebezpečný živel.
Zkuste si zavařit jeřabiny jako džem, který vyniká svou chutí s mírnou dávkou příjemné hořkosti. Najdete ho i v našem sortimentu.
Svátek Nanebevzetí Panny Marie připadá na 15.srpna. Žehnalo se semenům, travinám a bylinám jako budoucímu zárodku příští sklizně. Požehnané rostliny potom pomáhaly léčit hlavně v zimní období. Věřilo se, že mají kouzelnou moc. Na tento den často připadají i procesí a poutě spojené s místy zasvěcené Panně Marii.
Srpen je symbolicky ukončen svátkem svatého Bartoloměje, který už symbolizuje začátek podzimu. Obydlí se zdobí prvními podzimními plody - šípky a jeřabinami.
Celý srpen je pro nás ve znamení uchovávání letní sklizně. Zavařujeme, kvasíme a sušíme.
Stejně tak byl i pro naše předky, kteří si díky absenci ledniček a mrazniček mohli zachovat alespoň část úrody na horší časy.
V téměř každé vesnici bývala sušárna ovoce, která bývala obecní a sloužila opravdu všem. Většinou ji doplňovalo zázemí pro vaření povidel a pálenice. Dávaly se kvasit okurky “kvašáky” a pokud už bylo zralé zelí, mohlo se začít s jeho přípravou do velkých kvasných hrnců. Často se do směsí přidávala řepa, mrkev, květák či okurky.
No a samozřejmě nesmělo chybět zavařování - ovoce se přetavilo v džemy, povidla či kompoty. Okurky, cukety a další zelenina se kromě kvašení nakládaly do octových nálevů k dalšímu zimnímu využití.
K zavařování tradičně sloužily skleničky Weckovky - se skleněnými víčky a gumovým těsněním, které znají hospodyňky už od 19.století.
Spíže se pomalu začínají plnit, na podzim je doplníme ovocem ze stromů, ořechy a další podzimní úrodou.
