Připomeňme si aspoň ty základní a hlavně ty, které jsou spojené s velikonočními pokrmy a dobrotami. Velikonočnímu nebo také pašijovému týdnu předchází čtyřicetidenní doba půstu. Ten začíná Popeleční středou a každá neděle v tomto období má svůj název a také zvyky:
První neděle postní (Černá, Liščí nebo Pučálka) - vařil se tradiční pokrm z naklíčeného a usmaženého hrachu, ve středních Čechách se pekly preclíky sypané solí a mákem, které se dětem zavěsili venku na strom
Druhá neděle - Pražná - vařil se staročeský pokrm z praženého nedozrálého obilí
Třetí neděle postní - Kýchavá
Čtvrtá neděle postní - Družebná
Pátá neděle postní - Smrtná - vynášení Moreny (Mařeny, Smrti) z vesnice a její vhození do vody
Šestá neděle postní - Květná - v kostele se světily kočičky (větvičky vrby jívy), nemělo by se péct, aby se nespálil ovocný květ na stromě (aby rodilo ovoce). S touto nedělí se také pojí tradice Létečka. Ozdobeného živého stromku, se kterým mládež chodila po koledě. Za ni dostávali vejce, slaninu, pečivo. Z koledy si potom udělali svačinu pod širým nebem.
Co se týče Velikonočního týdne je rozdělen do několika dnů:
Modré pondělí a Žluté úterý - ve všech domácnostech se gruntovalo a uklízelo
Škaredá středa - nikdo se nemá mračit, aby se nemračil celý rok
Zelený čtvrtek - je zvykem připravovat zelené jídlo (ze špenátu, kopřiv a bylin. Aby byl člověk zdráv a měl vitamíny.
Velký pátek - drží se půst, je to den velkého smutku, den, kdy byl ukřižován Kristus. Nesmělo se prát prádlo, pracovat se zemí a časně ráno se lidé omývali v potoce a tím se chránili před nemocemi. Také se věřilo, že se otevírá země a vydává své poklady.
Bílá sobota - světil se oheň a zapalovaly se svíčky
Velikonoční neděle - dnem vrcholí velikonoční svátky a končí půst. V kostele se světily pokrmy jako jidáše, mazance, vejce, chleba a víno. Toto posvěcené jídlo se potom jedlo v polích nebo venku pod širým nebem. Při nedělním obědě hospodář rozdělil uvařené vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Aby v budoucím roce nezabloudili a našli cestu domů.
Velikonoční pondělí - chodí se po velikonoční pomlázce. Pomlázka je symbol předávání síly a zdraví, a ženy se šlehají, aby byly zdravé a krásné. Muži za odměnu dostávají malované vajíčka, jako symbol plodnosti Je to zvyk stále živý a hlavně na venkově velmi oblíbený.
