Jarní energie je už cítit ve vzduchu, je plný ptačího cvrlikání, bzukotu prvních odvážných včel a světle zelené barvy, která je k vidění téměř všude v přírodě. Duben je ve znamení probuzení přírody a je pevně spjat s Velikonocemi, svátky jara, nového života a plodnosti.
K Velikonočním svátkům se pojí velké množství tradic a zvyků. Příprava na ně začíná už masopustem a čtyřicetidenním postním obdobím, které mu předchází a vrcholí Květnou nedělí, kdy se v kostele světí větvičky kočiček. Více o tomto období si můžete přečíst v článku o tradicích v březnu
Velikonoce jsou svátky pohyblivé a jejich termín je ovlivněn prvním jarním úplňkem. První neděle po tomto úplňku je právě neděle Květná. V následujícím Pašijovém týdnu najdeme tyto dny: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Velikonoční (červené) pondělí. Jde o nejdůležitější křesťanské svátky, ale jejich termín je pravděpodobně spojen s původními oslavami jarní rovnodennosti a prvních jarních dnů z období Keltů.
Na Škaredou středu se nemračte, ať vám to nezůstane celý rok. V tento den by se měly péct jidáše, které svým tvarem připomínají provaz, na který se oběsil Jidáš.
Právě toto pečivo z kynutého těsta by se mělo snídat na Zelený čtvrtek. Nejlepší je s máslem a domácím džemem. V tento den, se už dle názvu, mělo sníst něco zeleného - špenát, hráškový krém nebo polévky z prvních jarních kopřiv.
Na Velký pátek přichází den rozjímání. Je ve znamení půstu a ticha. Nemělo by se prát prádlo a pracovat na zahradě, aby se nepohnulo se zemí. Pro zdraví a krásu po celý příští rok se můžete ráno za rozbřesku umýt ve studené tekoucí vodě, ideálně v jarní bystřině nebo řece.
Bílá sobota je dnem oplakávání smrti Ježíše Krista a následné radosti z jeho vzkříšení. Hospodyně zadělávali na mazance a pekly velikonoční beránky. Celý den se dodržoval přísný půst, nejedlo se maso. I například tradiční velikonoční hlavička se připravovala v bezmasé verzi. Chlapci v tento den natrhali u potoků vrbové proutky a chystali se na pondělní pomlázku. Děvčata chystala jako odměnu barevná malovaná vajíčka a barevné mašle. V tento den vrcholí přípravy na Boží hod velikonoční.
Křesťanským vrcholem velikonočních svátků je den, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých, tedy Velikonoční neděle. Na ranních mších se žehnala klasické velikonoční pokrmy - mazance, beránci, chléb a vajíčka. Tradiční oběd byl velmi bohatý a v kruhu rodinném. Většinou se podával silný vývar a jako hlavní chod mladé jehněčí nebo kůzlečí, malé kuřátka nebo holoubátka. Vše doplněno velikonoční nádivkou s čerstvými bylinkami. Jako sladká tečka byly velikonoční beránek nebo mazanec.
Velikonoční pondělí je spojeno s očekávanou pomlázkou a koledou. Původním smyslem bylo předání energie od mladého vrbového proutku děvčatům a ženám. Aby byly zdravé a silné. Za omlazení dávají chlapcům vajíčka - symbol plodnosti a nového života. Pokud byla dívka do chlapce opravdu zamilovaná, dávala mu vajíčko červené.
Více o tradičních velikonočních pokrmech si můžete přečíst v našem článku o tradičních velikonočních pokrmech.
I v druhé polovině dubna nás čekají ještě dva dny spojené s tradicemi a pranostikami. 24.duben je zasvěcen svatému Jiřímu, se kterým prý definitivně končí zima. Na svatého Jiřího vylézají hadi a štíři. Často se poprvé vyháněla zvířata na pastvu a přijímali se čeledíni do služby. Kdo se v tento den vykoupal v potoce, byl celý rok silný a zdravý.
Poslední dubnový den je spojován s filipojakubskou nocí a pálením čarodějnic. Tato noc má hluboké kořeny už v keltském svátku Beltain a slaví se téměř v celé Evropě (je znám i jako Valpuržina noc). Přichází radostná polovina roku, kdy se dá zase žít venku, je plná slunce, života a tepla. Tato noc je spojena s ohněm , který byl symbolem Slunce.
Lidé věřili, že v tento den létají na košťatech čarodějnice a mají na kopcích slety. V tuto dobu se vyháněla zvířata a ohněm se tyto čarodějnice měly odehnat.
Dnes se v tuto noc “pálí čarodějnice” a původní tradice se posunula úplně jinam.
