Italská kuchyně je nápaditá a využívá opravdu rozmanité přírodní bohatství. Delikatesou se tak staly i kapary. Poupata keře kapara trnitá naložená do silného slaného nálevu, který mu dává tu správnou chuť.
Kaparu u nás v přírodě sice nenajdu, můžu si ale naložit jiná poupata. Na jaře lze využít třeba poupata pampelišek nebo medvědího česneku, který ještě přidají příjemnou česnekovou chuť. Celoročně lze najít drobná poupata sedmikrásek a opravdovou delikatesou s přidanou léčivou hodnotou jsou kapary z lichořeřišnice.
Plody lichořeřišnice sbírám po odkvetení zářivých oranžových květů (vypadají jako malé zelené mozečky), ideální jsou v dobu, kdy jsou ještě malé a měkké. Mají peprnou a lehce štiplavou chuť.
A jak na to?
200 g plodů lichořeřišnice (nebo jiných poupat)
1 hlávka česneku
5 g mořské soli (cca jedna kávová lžička)
1 hrnek vody
Toto množství je vhodné pro cca půl litrovou skleničku Weck, hodí se tak např. selská sklenice nebo úzká a vysoká chřestovka.
Sůl rozpustím ve vodě. Sklenici naplním omytými semínky a oloupaným česnekem. Zaliju lákem tak, že je obsah sklenice potopený.
Vezmu o velikost menší skleněné víčko Weck a obsah zatížím. Můžu si pomoci vyvařeným kamenem nebo menší zavařovačkou naplněnou vodou, kterou postavím na víčko. Důležité je, aby lehká poupátka, která plavou na povrchu, byla chráněna ponořením pod hladinu láku.
Přikryju ještě čistým kapesníkem, aby se do sklenice neprášilo.
Kapary ochutnávejte každý den. Ty naše byly lehce prokvašené už po 4 dnech. Po týdnu se na povrchu objevil bělavá vrstva (tzv.křís), který je potřeba slít. Potom už jsem kapary uskladnil v ledničce. V tento moment byly opravdu skvělé.
A kde jsem je použil? Jsou skvělé k sýrům, ale opravdu dokonale jsem s nimi vyladil omáčku Hovězí na rajčatech.
Váš Olin Bezchleba
