Historie vzniku sterilovaných jídel

 

 

 

Věděli jste, že tradice zavařování vznikla ve Francii v 19. století? V našem článku se dočtete, jak to všechno bylo. 

Počátkem 19. století vypsala tehdejší francouzská vláda odměnu ve výši 12.000 franků (a to byl pořádný balík!), za vymyšlení nejlepšího způsobu uchování potravin, pokud možno v nezměněném stavu.  

Cenu získal kuchař Nicolas Appert, který se opíral o své dlouholeté zkušenosti. Zeleninu a ovoce vařil v zaletovaných plechových nádobkách a lahvích uzavřených korkem, zalepených smůlou.

Celý princip sterilování je o zničení bakterií teplem ve vzduchotěsně uzavřeném prostoru, do kterého se po zchlazení již žádné nové "breberky" nedostanou.

Postupně se vymýšlela různá technická řešení uzavírání nádob, experimentovalo se s materiály, ze kterých se sterilizační dózy a zásobnice vyráběly. Skončilo to na skle a cínovém plechu. A těch tvarů co existovalo!

Tehdy nebyly ledničky a mrazáky, takže každá hospodyňka točila zavařovačky stále dokola. V sezóně se domácí kuchyně přeměnila na malou konzervárnu vždy, když se dalo sklízet nějaké ovoce a zelenina, houby, později i maso. Ale zavařování se využívalo i kvůli pár porcím zbylých od oběda, které by se jinak zkazily - jo, tehdy se nic nevyhodilo.